Pro zaměstnavatele

Výběr z vyhlášky 79/2013 - Prohlídky PLP - zákon 373/2011 Sb. ve znění účinném k 1. 4. 2013
Výpočet bolestného od 1.11.2015
Jak je to s odškodňováním pracovních úrazů od 26.10.2015
Vyhláška o pracovnělékařských službách č. 79 z roku 2013 - úplné znění
Chladový test - standard vyšetření
373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách
Okamžité zrušení pracovního poměru
272/2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Neschopenka v ochranné lhůtě od r. 2009
Výstupní prohlídka

Jak je to s odškodňováním pracovních úrazů od 26.10.2015

Vážení,

v současné době je již účinné nařízení vlády upravující odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění u pracovních úrazů. Ve sbírce zákonů bylo toto nařízení vydáno dne 26. 10. 2015 a tímto vydáním nabylo účinnosti.

Otiskujeme toto nařízení vlády, resp. části, které se týkají praktických lékařů. Jedná se o hodnocení v případě pracovních úrazů (ohodnocení u nemocí z povolání vydávají poskytovatelé zdravotních služeb oprávnění k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání, což praktičtí lékaři nejsou, proto přílohy týkající se nemocí z povolání neotiskujeme).

Vzhledem k ustanovení § 10 se podle tohoto nařízení provede i ohodnocení pracovních úrazů, které se udály před účinností tohoto nařízení. Jinými slovy, ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění u pracovního úrazu (byť se stal v minulosti), již má být nyní prováděno dle tohoto nařízení.

Mgr. Jakub Uher

276/2015 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 12. října 2015

o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem

nebo nemocí z povolání

 

Vláda nařizuje podle § 271c odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.:

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění §1

(1)  Bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené

a)  poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psy­chických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a

b)  léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(2)  Ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví”) pracovním úrazem nebo nemocí z povo­lání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzděláva­cích a sociálních potřeb.

§2

(1)  Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení

a)  bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená

1.     pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení a

2.     nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

b)  ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociál­ních potřeb způsobené

1.     pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení a

2.     nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(2)  Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékař­ském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

§3

(1)  Hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

(2)  Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

§4

(1)  U poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, se bodové ohod­nocení bolesti určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, tíží a dopadem na bolest nejvíce srovnatelné.

(2)    U poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. 3 nebo 4 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 3 nebo 4 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, prognózou poškození zdraví, anatomickými a funkčními omezeními a jejich dopadem na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě nejvíce srovnatelné.

(3)   Pokud pracovní úraz nebo nemoc z povo­lání způsobily více poškození zdraví, bolest se hodnotí pro každé poškození zdraví zvlášť a bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví se sčítá.

(4)  Pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání způsobily více poškození zdraví, hodnotí se ztížení společenského uplatnění pro každé poškození zdraví zvlášť a bodové ohodnocení jednotlivých poškození zdraví se sčítá.

(5)   Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovené pro jed­notlivá poškození zdraví se sníží, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškoze­ním zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to o 10 %, pokud předchozí změny byly lehkého rozsahu, o 20 %, pokud předchozí změny byly středního rozsahu, a o 30 %, pokud předchozí změny byly těžkého rozsahu.

Způsob bodového ohodnocení bolesti pro určení výše náhrady za bolest §5

(1)  Bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracov­ním úrazem nebo nemocí z povolání.

(2)   Pokud jsou počty bodů v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení uvedeny v rozmezí, určí se počet bodů bodového ohodnocení bolesti u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s přihlédnutím k rozsahu a tíži poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčení.

(3)   Počet bodů bodového ohodnocení bolesti způsobené několikanásobným poškozením zdraví téhož orgánu nebo části těla nesmí za období do dosažení ustáleného zdravotního stavu převýšit počet bodů

a)  za anatomickou nebo funkční ztrátu orgánu nebo části těla, nebo

b)  za poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla s nejvyšším bodovým ohodnocením bolesti.

(4)  Bodové ohodnocení bolesti z důvodu operace u zlomenin kostí nebo operace u jiných systémů nebo orgánů se hodnotí jako otevřená rána podle položky přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Bolest vzniklá v souvislosti s každou další operací se hodnotí jako nově vzniklá bolest.

(5)   Bodové ohodnocení bolesti způsobené drtivým poraněním, které vede do 24 hodin od pracovního úrazu ke ztrátě orgánu nebo části těla, se provádí jen jedenkrát, a to podle položky týkající se takového orgánu nebo části těla přílohy č. 1 k tomuto nařízení s nejvyšším počtem bodů.

§6

(1)   Bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo

a)  ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina; s ohledem na rozsah a tíži komplikací se bodové ohodnocení při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození pří­slušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla,

b)  k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin; bodové ohodnocení se zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla.

(2)  Další bolest vzniklá po ohodnocení bolesti podle § 4, popřípadě podle odstavce 1, se hodnotí a odškodňuje jako nová bolest.

§7

Způsob bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění

(1)  Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

(2)  Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspo­kojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.

(3)   Pokud bylo již dříve ohodnoceno ztížení společenského uplatnění a poté nastalo zhoršení trvalých následků poškození zdraví, provede se nové ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

(4)  Při stanovení výše náhrady ztížení společen­ského uplatnění v případě podle odstavce 3 se z nově určeného bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění odečte výše bodového ohodnocení dříve přiznaná.

Lékařský posudek §8

(1)   Lékařský posudek o ohodnocení bolesti nebo lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění, jde-li o

a)  pracovní úraz, vydává

1.     poskytovatel zdravotních služeb, který poškozenému poskytoval zdravotní služby v souvislosti s pracovním úrazem pouze v jednom oboru specializované způsobi­losti nebo zvláštní odborné způsobilosti; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti,

2.     registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen „registrující poskytovatel”), pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzu­jícím lékařem je lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo

3.     poskytovatel zdravotních služeb, který poskytoval poškozenému zdravotní služby naposledy, nemá-li poškozený registru­jícího poskytovatele zdravotních služeb a pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzu­jícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti,

b) nemoc z povolání, vydává poskytovatel zdra­votních služeb oprávněný k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání podle zákona upravujícího posudkovou péči[1].

(2) Při posuzování bolesti nebo ztížení společen­ského uplatnění poškozeného se vychází

a)  z lékařských zpráv a nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, kteří se podíleli na léčení poškození zdraví a jeho následků, a

b)  pokud je to pro posouzení potřebné,

1.     z výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o poškozeném registrujícím posky­tovatelem zdravotních služeb,

2.     z výsledku lékařské prohlídky provedené posuzujícím lékařem, nebo

3.     z výsledků aktuálně provedených odbor­ných vyšetření vyžádaných posuzujícím lékařem.

§9

V lékařském posudku o ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění vedle náležitostí stanovených právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace[2] se vždy uvede

a)  datum, kdy došlo k pracovnímu úrazu, nebo datum, kdy byla nemoc z povolání zjištěna, a poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jehož se hodnocení týká; v případě nemoci z povolání se uvede ozna­čení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády stanovícím seznam nemocí z povolání[3],

b)  ustanovení tohoto nařízení a položky příloh k tomuto nařízení, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno,

c)   postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení,

d)  bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění,

e)  odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení podle § 6 odst. 1.

§ 10

Přechodné ustanovení

Byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

§11

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r.

Ministr zdravotnictví: MUDr. Němeček, MBA, v. r

 

[1]     Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

[2]     Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumen­taci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb.

[3]   Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.