Pro lékaře

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. října 2015 o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Odškodňování úrazů od 1.11.2015
Odškodňování trvalých následků od 1.11.2015
Lázně od 1.1.2015 indikační seznam
Frekvence PLP
Oznámení nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel (odebrání řidičského průkazu)
Registrace všeobecných sester - pravidla
Rombergův test
Seznam poskytovatelů uznávajících NzP k 1.10. 2014
International Labour Organization - RTG stadia pneumokoniozy
Uhlokopská pneumokoniosa
Stanovení nejméně středního stupně závažnosti izolovaného syndromu karpálního tunelu
Standard elektrofyziologického vyšetření syndromu karpálního tunelu
101-1995 Drážní zákon
ILO klasifikace
Nemoci z povolání
Očkování 2015
BOLESTI V ZÁDECH 
JAKO NEMOC Z POVOLÁNÍ

Stanovení nejméně středního stupně závažnosti izolovaného syndromu karpálního tunelu

Stanovení nejméně středního stupně závažnosti izolovaného syndromu karpálního tunelu

Zn.:   734b/2003/OZP,  Ref.:  MUDr. Dana Kuklová, CSc.,           RNDr. Mgr. Petr Závoda, Ph.D.

Ministerstvo zdravotnictví pro zpřesnění a sjednocení postupů elektrofyziologických laboratoří a pro zajištění srovnatelnosti elektrofyziologických nálezů při posuzování izolovaného syndromu karpálního tunelu (dále jen „SKT“) podle Kapitoly II, položek č. 7 a 10 přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, doporučuje následující postup, jehož cílem je pomocí objektivních elektrofyziologických parametrů stanovit nejméně střední stupeň závažnosti izolovaného SKT, jako podmínku odškodnitelnosti, stanovenou v příloze tohoto nařízení.

Čl. 1  Obecná ustanovení

Toto metodické opatření řeší problematiku definice nejméně středního stupně závažnosti izolovaného syndromu karpálního tunelu, který představuje jednu z nejčastějších forem nemocí periferních nervů posuzovaných podle Kapitoly II, položek č. 7 a 10 přílohy Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Na jiné typy nemocí periferních nervů posuzovaných podle citovaných položek nelze toto Metodické opatření přímo aplikovat. Například jestliže je splněno kritérium podle čl. 4 bod 1 a alespoň jedno z kritérií podle čl. 4 body 2 a 3, ale není splněno kritérium podle čl. 4 bod 4, pak se o izolovaný syndrom karpálního tunelu nejedná. I v tomto případě však jde o středně těžkou lézi N. medianus, ovšem charakteru bineurálního postižení. Může jít například o kombinaci SKT a syndromu canalis Guyoni, nebo o současné postižení N. medianus a N. ulnaris v rámci ischemické neuropatie horních končetin či polyneuropatického syndromu. Posouzení odškodnitelnosti nemoci v tomto a podobných případech musí být předmětem další klinické rozvahy.

Čl. 2 Předběžné klinické podmínky

1.    Přítomnost klinických známek SKT.
2.    Provedena diferenciální diagnostika k vyloučení jiných onemocnění.

Čl. 3 Postup a podmínky elektrofyziologického vyšetření  pro stanovení stupně závažnosti izolovaného SKT

1.    Stanovení rychlosti vedení senzitivními vlákny (SCV) N. medianus ke II. nebo III. prstu (na 14 cm).
2.    Stanovení distální motorické latence (DML) N. medianus (na 8 cm lomeně).
3.    Fakultativně elektrofyziologické vyšetření jehlou bříška krátkého abduktoru palce (m. APB) a některého svalu inervovaného z N. ulnaris.
4.    Stanovení DML N. ulnaris a SCV N. ulnaris k V. prstu.
5.    Elektrofyziologické vyšetření provádět při teplotě kůže pacienta v rozmezí 32 až 36 °C po celou dobu vyšetření.

Čl. 4 Elektrofyziologická kritéria středního stupně závažnosti izolovaného SKT

Elektrofyziologický nález u izolovaného SKT odpovídá nejméně střednímu stupni závažnosti, jestliže z následujících kritérií jsou splněny body 1 a 4 a alespoň jeden z bodů 2 nebo 3:
1.    SCV N. medianus od zápěstí k II. nebo III. prstu ≤ 38 m/s nebo nevýbavnost odpovědi.
2.    DML N. medianus ≥ 5,3 ms nebo nevýbavnost odpovědi.
3.    Nález abnormální spontánní aktivity typu fibrilací nebo pozitivních ostrých vln v jehlové EMG z m. APB nejméně ze dvou míst. Současně tato aktivita chybí ve svalech ruky inervovaných z N. ulnaris.
4.    Normální DML a normální SCV N. ulnaris k V. prstu.
Diagnostická elektrofyziologická kritéria uvedená v bodech 1 až 4 vycházejí z typického vzorce elektrofyziologických změn u izolovaného SKT. U přibližně 10-20 % pacientů s klinickými příznaky SKT se však elektrofyziologický nález od typického vzorce odlišuje. Může jít například o výraznější postižení vláken motorických než senzitivních nebo o prakticky normální hodnoty rychlosti vedení N. medianus přes karpální tunel. Proto splnění kritérií uvedených v bodech 1 až 4 je třeba chápat jako podmínku postačující, ale nikoliv nutnou pro závěr o nejméně středním stupni závažnosti syndromu karpálního tunelu. Jestliže tato kritéria splněna jsou, nepochybně jde o nejméně středně těžký (tedy odškodnitelný) izolovaný syndrom karpálního tunelu. Jestliže kritéria uvedená v bodech 1 až 4 splněna nejsou, nemusí být odškodnitelnost SKT zcela vyloučena. Při posuzování takovýchto atypických individuálních případů je nutno vycházet z komplexního zhodnocení klinického stavu pacienta a podle potřeby provést další vyšetření, jejichž volba je zodpovědností klinického neurologa a elektromyografisty. Tento nestandardní postup je nutné odůvodnit a prokázat jeho správnost.

MUDr. Milan Špaček, v.  r., náměstek ministryně